Pokud se budete pohybovat v okolí Opavy, nezapomeňte navštívit bývalý větrný mlýn, který leží nedaleko obce Hlavnice. Jestli máte rádi delší procházky, k větrnému mlýnu se dostanete z Opavy po zelené turistické značce. Ta začíná u autobusové zastávky v části Opavy Jaktař. Odtud se vydáte po zelené do obce Stěbořice, dále přes Nový Dvůr, kde lze ještě navštívit místní arboretum. V Cholticích stojí v poli dvě samoty. U první z nich stával větrný mlýn. Od roku 1929 patřil panu Karlu Grossovi, který v těchto končinách mlel obilí až do roku 1957. Mlýn byl sloupového půdorysu a písemné doklady o něm píší již v roce 1879. Dne 1. srpna 1960 bohužel mlýn vyhořel během bouřky. Hasiči během hašení neměli dostatečné množství vody a tak nemohl být zachráněn. Stavení, které mlýnu přiléhalo, stále stojí a vlastníky jsou potomci posledního mlynáře, který zemřel v roce 1988.
Kromě zmiňované samoty stojí nedaleko ještě jedna. Zde dodnes stojí větrný mlýn beraního typu, Raabův mlýn. Protože chybí vnitřní zařízení, nemůže v současné době mlýn již mlít obilí.
Obě stavení tvoří areál, který byl v 19. století obohacen špýchary (budovy sloužící k uskladnění vymláceného obilí). Ty dotvářejí atmosféru malého skanzenu. Navštivte tedy toto krásné místo a přeneste se na chvilku do dob, kdy získávání surovin pro chleba byla opravdu dřina. (zdroj textu topvylet.cz)
Větrný mlýn německého typu,zvaný Raabův mlýn,byl postaven roku 1810.Jmenuje se podle posledního mlynáře Jana Raaba .Po válce získal usedlost s mlýnem Vincenc Jaroň podle Benešova dekretu č.12/45 Sb. o rozdělení německého majetku.V roce 1953 byl mlýn ještě funkční.Na základě prohlášení pana Jaroně o vzdání se přídělu převzal o deset let později již neudržovaný mlýn stát,který v roce 1974 zorganizoval kompletní rekonstrukci již téměř zříceného mlýna.Z vnitřního zařízení zůstal pouze val s palečnými koly a části mlýnských složení.Stavba byla obnovena avšak bez možnosti otáčení proti větru.
Od roku 1986 se o pustnoucí mlýn začala zajímat organizace Českého svazu ochránců přírody tzv.hnutí Brontosaurus kteří bez pochyby odvedli kus práce při zachování větrného mlýna.
Během správcovství mlýna pod organizací Brontosaurus vznikla expozice slezského mlynářství a vystavba tří mlynářských špýcharů a oprava přilehlé stodoly .
Mlýn má půdorys 5,7 x 6,2 m a výšku 11,4 m . Střecha a návětrná strana jsou pokryty šindelem,ostatní stěny jsou obedněny.Průměr větrného kola je 15 m.Perutě jsou lomeny o úhel 25 st. jako v nedalekých Cholticích.Na hlavním hřídeli jsou naklínovana dvě palečná kola o průměrech 3,5 a 3,3 m a osazena 84 jednoduchými a 102 dvojitými palci.Menší palečné kolo fungovalo také jako řemenice.Cévová kola a převody na dvě mlýnská složení se nedochovaly.Kameny prvního mají průměr 1,3 m,výšky 22 a 18 cm,druhého složení 0,93 resp. 1 m a výšky 29 a 25 cm (první údaj patří k běhounu,druhý ke spodnímu kameni)
Na pozemku mlýna jsou uloženy také zbytky větrného mlýna z Radkova.Jedná se o základový kříž,apoštoly,otce,sedlo a val s částí palečného kola.Z prohlídky valu je zřejmé,že se jednalo o mlýn s třemi palečnými koly.Tato konstrukce je u nás neobvyklá,zřejmě jde o polský vliv,kde znají uspořádání s více palečnými koly i se zalomením perutí.
Větrný mlýn je zapsán jako kulturní památka pod číslem 181183/8-1370 z r.1964
(zdroj z publikace J.Doubka ,Dochované větrné mlýny a mlýnky v České republice)
Kromě zmiňované samoty stojí nedaleko ještě jedna. Zde dodnes stojí větrný mlýn beraního typu, Raabův mlýn. Protože chybí vnitřní zařízení, nemůže v současné době mlýn již mlít obilí.
Obě stavení tvoří areál, který byl v 19. století obohacen špýchary (budovy sloužící k uskladnění vymláceného obilí). Ty dotvářejí atmosféru malého skanzenu. Navštivte tedy toto krásné místo a přeneste se na chvilku do dob, kdy získávání surovin pro chleba byla opravdu dřina. (zdroj textu topvylet.cz)
Větrný mlýn německého typu,zvaný Raabův mlýn,byl postaven roku 1810.Jmenuje se podle posledního mlynáře Jana Raaba .Po válce získal usedlost s mlýnem Vincenc Jaroň podle Benešova dekretu č.12/45 Sb. o rozdělení německého majetku.V roce 1953 byl mlýn ještě funkční.Na základě prohlášení pana Jaroně o vzdání se přídělu převzal o deset let později již neudržovaný mlýn stát,který v roce 1974 zorganizoval kompletní rekonstrukci již téměř zříceného mlýna.Z vnitřního zařízení zůstal pouze val s palečnými koly a části mlýnských složení.Stavba byla obnovena avšak bez možnosti otáčení proti větru.
Od roku 1986 se o pustnoucí mlýn začala zajímat organizace Českého svazu ochránců přírody tzv.hnutí Brontosaurus kteří bez pochyby odvedli kus práce při zachování větrného mlýna.
Během správcovství mlýna pod organizací Brontosaurus vznikla expozice slezského mlynářství a vystavba tří mlynářských špýcharů a oprava přilehlé stodoly .
Mlýn má půdorys 5,7 x 6,2 m a výšku 11,4 m . Střecha a návětrná strana jsou pokryty šindelem,ostatní stěny jsou obedněny.Průměr větrného kola je 15 m.Perutě jsou lomeny o úhel 25 st. jako v nedalekých Cholticích.Na hlavním hřídeli jsou naklínovana dvě palečná kola o průměrech 3,5 a 3,3 m a osazena 84 jednoduchými a 102 dvojitými palci.Menší palečné kolo fungovalo také jako řemenice.Cévová kola a převody na dvě mlýnská složení se nedochovaly.Kameny prvního mají průměr 1,3 m,výšky 22 a 18 cm,druhého složení 0,93 resp. 1 m a výšky 29 a 25 cm (první údaj patří k běhounu,druhý ke spodnímu kameni)
Na pozemku mlýna jsou uloženy také zbytky větrného mlýna z Radkova.Jedná se o základový kříž,apoštoly,otce,sedlo a val s částí palečného kola.Z prohlídky valu je zřejmé,že se jednalo o mlýn s třemi palečnými koly.Tato konstrukce je u nás neobvyklá,zřejmě jde o polský vliv,kde znají uspořádání s více palečnými koly i se zalomením perutí.
Větrný mlýn je zapsán jako kulturní památka pod číslem 181183/8-1370 z r.1964
(zdroj z publikace J.Doubka ,Dochované větrné mlýny a mlýnky v České republice)
Současný stav hlavnického mlýna je ve stavu zakonzervování kulturní památky ve fázi příprav další rekonstrukce mlynářského stavení - usedlosti s rozšířením na stodolu a ostatní přilehlé objekty.
Dnešními vlastníky větrného mlýna jsou potomci původního vlastníka ,mlynáře Jana Raaba,kterému mlýn neoprávněně vyvlastnili straničtí funkcionáři tehdejší vládnoucí komunistické strany.
Vnuk mlynáře Jana Raaba a ostatní rodinní příslušníci se snaží po více než 20-ti létech tahanic o restituční majetek který jim právem náleží, najít smysluplné využití této jedinečné kulturní památky a tímto zachovat tento odkaz předků i nadále funkční pro příští generace, které již dnes v době multimedii a internetu nemají skoro žádnou šanci poznat klasický život na venkovské usedlosti s možností vyzkoušet si, například spaní na mlynářské peci,nošení vody ze studny s rumpálem nebo při petrolejce jen tak si večer popovídat s kamarády....
Dnešními vlastníky větrného mlýna jsou potomci původního vlastníka ,mlynáře Jana Raaba,kterému mlýn neoprávněně vyvlastnili straničtí funkcionáři tehdejší vládnoucí komunistické strany.
Vnuk mlynáře Jana Raaba a ostatní rodinní příslušníci se snaží po více než 20-ti létech tahanic o restituční majetek který jim právem náleží, najít smysluplné využití této jedinečné kulturní památky a tímto zachovat tento odkaz předků i nadále funkční pro příští generace, které již dnes v době multimedii a internetu nemají skoro žádnou šanci poznat klasický život na venkovské usedlosti s možností vyzkoušet si, například spaní na mlynářské peci,nošení vody ze studny s rumpálem nebo při petrolejce jen tak si večer popovídat s kamarády....
Geneze vývoje větrného Raabového mlýna č.p.91 v Hlavnici
12. listopad 1837 si propachtoval Ignatz Kuhn z Jakartovic od Theresie Kuhnové,vdovy z Hlavnice na 6 let pozemek,náležející k č.p. 59 v Hlavnici za 576 zlatých.
8.červenec 1840 hlavnický větrný mlynář Ignatz Kuhn si pronajal za účelem zřízení větrného mlýna a malého domku pozemek,naléžející Johannu Kreiselovi v Hlavnici č.p.26 za roční pachtovní činži 12 zlatých.Pozemek se nacházel u hranice s katastrem Bratříkovic na tzv.parcele ,,Mokřina,,
30.červenec 1840 v Sosnové probíhá sepsání kupní smlouvy,kterou mlynářský mistr ze Sosnové Daniel Rieger prodává manželům Ignatzovi a Marthě Kuhnovým z Hlavnice jako kupcům svůj vlastní větrný mlýn o 1 složení se vším příslušenstvím za 1000 zlatých.
4.listopad 1841 v Sosnové Ignatz Kuhn splatil Danielu Riegrovi 240 zlotých jako poslední splátku z kupní ceny 1000 zlatých za větrný mlýn.
20.listopadu 1861 v Hlavnici Manželé Ignatz a Martha Kuhnovi převádějí větrný mlýn s domkem včetně příslušenství za 1470 zlatých na jejich syna Franze .
V roce 1868 se k č.p.91 v Hlavnici větřáku bezbřemenně připisují 2 parcely č. 2539 a č.2540 o výměře 2 jochy (jitra) + 655 čtverečních sáhů.V roce 1877 Franz Kuhn přikupuje za 200 zlatých k mlýnu č.p. 91 parcelu č.2518 o výměře 565 sáhů čtverečních v Hlavnici od č.p. 43 z Hlavnice.
28.května 1906 kupuje Johann Raab nar.23.5.1872 v Pruských Držkovicích (Polsko) se svou manželkou Františkou,roz.Lebedovou (nar.29.1.1871 v Dolních Životicích ) oddáni 30.5. 1898 v Kateřinkách, od Franze Kuhna z Bratříkovic větrný mlýn se vším příslušenstvím v Hlavnici č.p.91 za 3800 zlatých.
7.února 1936 podle snímku notářské ,svatební,odstupní a dědické smlouvy ze dne 28.12.1935,oddavkového listu ze dne 16.1.1936 vkládá se právo vlastnické jehož nabyli: Jan Raab ml. - na polovici a Štěpánka Raabová - na polovici
Podáno 7.2.1936,č.d. 333 podle notářské ,svatební,odstupní a dědické smlouvy ze dne 28.12.1935 vkládá se: právo bezplatného,nedílného a doživotního výměnku pro Jana Raaba st. a Františku Raabovou dle odst. IV.A této smlouvy a právo bezplatného,na dobu svobodného stavu omezeného bytu pro Františku Raabovou ml. dle odst.IV. B této smlouvy.
Závěrem jak lze vidět z geneze vývoje větrného mlýna v Hlavnici č.p. 91, tento mlýn nebyl vystavěn r.1810,jak se uvádí v literatuře,ale až r.1840 Ignatzem Kuhnem.Dle indikační skicy (stabilní katastr) pro Hlavnici z roku 1836 v tomto roce větřák č.p.91 není zaznamenán,jelikož v této době vykazuje Hlavnice jen čísel popisných 90.
Není bez zajímavosti, že prodejce větrného mlýna Franz Kuhn vyženil vodní mlýn v Holasovicích č.p. 24 ,který patřil v dřívější době Davidu Kantorovi,pradědovi Jana Raaba st. , Jan Raab v době sňatku r.1898 pracoval jako pomocný mlynář na tomto mlýně zvaný Vesnický či Dolní mlýn v Holasovicích.Jan Raab po koupi větrného mlýna v Hlavnici odešel r.1906 natrvalo z Holasovic.
( genezi větrného mlýna zpracovala r.2012 paní Bohumila Beilová )
12. listopad 1837 si propachtoval Ignatz Kuhn z Jakartovic od Theresie Kuhnové,vdovy z Hlavnice na 6 let pozemek,náležející k č.p. 59 v Hlavnici za 576 zlatých.
8.červenec 1840 hlavnický větrný mlynář Ignatz Kuhn si pronajal za účelem zřízení větrného mlýna a malého domku pozemek,naléžející Johannu Kreiselovi v Hlavnici č.p.26 za roční pachtovní činži 12 zlatých.Pozemek se nacházel u hranice s katastrem Bratříkovic na tzv.parcele ,,Mokřina,,
30.červenec 1840 v Sosnové probíhá sepsání kupní smlouvy,kterou mlynářský mistr ze Sosnové Daniel Rieger prodává manželům Ignatzovi a Marthě Kuhnovým z Hlavnice jako kupcům svůj vlastní větrný mlýn o 1 složení se vším příslušenstvím za 1000 zlatých.
4.listopad 1841 v Sosnové Ignatz Kuhn splatil Danielu Riegrovi 240 zlotých jako poslední splátku z kupní ceny 1000 zlatých za větrný mlýn.
20.listopadu 1861 v Hlavnici Manželé Ignatz a Martha Kuhnovi převádějí větrný mlýn s domkem včetně příslušenství za 1470 zlatých na jejich syna Franze .
V roce 1868 se k č.p.91 v Hlavnici větřáku bezbřemenně připisují 2 parcely č. 2539 a č.2540 o výměře 2 jochy (jitra) + 655 čtverečních sáhů.V roce 1877 Franz Kuhn přikupuje za 200 zlatých k mlýnu č.p. 91 parcelu č.2518 o výměře 565 sáhů čtverečních v Hlavnici od č.p. 43 z Hlavnice.
28.května 1906 kupuje Johann Raab nar.23.5.1872 v Pruských Držkovicích (Polsko) se svou manželkou Františkou,roz.Lebedovou (nar.29.1.1871 v Dolních Životicích ) oddáni 30.5. 1898 v Kateřinkách, od Franze Kuhna z Bratříkovic větrný mlýn se vším příslušenstvím v Hlavnici č.p.91 za 3800 zlatých.
7.února 1936 podle snímku notářské ,svatební,odstupní a dědické smlouvy ze dne 28.12.1935,oddavkového listu ze dne 16.1.1936 vkládá se právo vlastnické jehož nabyli: Jan Raab ml. - na polovici a Štěpánka Raabová - na polovici
Podáno 7.2.1936,č.d. 333 podle notářské ,svatební,odstupní a dědické smlouvy ze dne 28.12.1935 vkládá se: právo bezplatného,nedílného a doživotního výměnku pro Jana Raaba st. a Františku Raabovou dle odst. IV.A této smlouvy a právo bezplatného,na dobu svobodného stavu omezeného bytu pro Františku Raabovou ml. dle odst.IV. B této smlouvy.
Závěrem jak lze vidět z geneze vývoje větrného mlýna v Hlavnici č.p. 91, tento mlýn nebyl vystavěn r.1810,jak se uvádí v literatuře,ale až r.1840 Ignatzem Kuhnem.Dle indikační skicy (stabilní katastr) pro Hlavnici z roku 1836 v tomto roce větřák č.p.91 není zaznamenán,jelikož v této době vykazuje Hlavnice jen čísel popisných 90.
Není bez zajímavosti, že prodejce větrného mlýna Franz Kuhn vyženil vodní mlýn v Holasovicích č.p. 24 ,který patřil v dřívější době Davidu Kantorovi,pradědovi Jana Raaba st. , Jan Raab v době sňatku r.1898 pracoval jako pomocný mlynář na tomto mlýně zvaný Vesnický či Dolní mlýn v Holasovicích.Jan Raab po koupi větrného mlýna v Hlavnici odešel r.1906 natrvalo z Holasovic.
( genezi větrného mlýna zpracovala r.2012 paní Bohumila Beilová )